3 klišé, které naše děti tloušťky nezbaví

od PTC

Obezita je metabolické onemocnění, při kterém se nadměrné množství tukové tkáně ukládá v lidském těle. Stává se tak, kdy energetický příjem člověka je větší než samotný výdej. V Česku se potýkáme s narůstajícím počtem dětí, které mají problémy se svou hmotností. Nadváhou či obezitou trpí zhruba každé páté dítě, ve věku 11 – 15 let. Paradoxně ačkoli žijeme v době, kdy máme všeho dostatek, doplácíme na tom. K nadváze přispívá nejen nekvalitní rychle zpracovaná strava, ale také uspěchaný životní styl s nedostatkem pohybu. Někteří rodiče jsou k varovným signálům svých otylých dětí hluchý a často místo toho, aby začali konat a dítěti pomohli, vymlouvají se na některá zažitá klišé.

Velký zadek máme v genech

Genetika má na náš vzhled jistě značný vliv. Nikdo z nás nedokáže změnit přirozenou barvu očí, tvar nehtového lůžka nebo třeba velikost nohy. Mylně se ale mnozí domnívají, že geny mohou i za jejich otylost. Hlavně mladé dívky slýchají od svých maminek, že „ten zadek máš po mně“ nebo „to víš, velké břicho máme v rodině, s tím se nedá nic dělat“. Tento názor vyvrátila už celá řada odborníků a prokázalo se, že my sami dokážeme svou váhu ovlivnit. Je na čase se přestat vymlouvat na naše předky a zkusit se s nadhledem podívat, co pro sebe a své potomky můžeme změnit.

To vyběhá!

Ano, klišé „to vyběhá“ platilo možná za dob našich rodičů. I přesto, že v současnosti mají děti více možností, jak se hýbat, příliš je nevyužívají. Od workoutových hřišť, přes nepřeberné množství sportovních klubů, jízdu na kole či in-linech až po obyčejné pobíhání po ulici s kamarády. Mnohým dětem často postačí přátelé přes sociální sítě, které mají přímo na dosah ruky i z obýváku. Vezměte příležitost do svých rukou a jděte dětem příkladem. Sedněte na kolo, běžte si zaběhat nebo vymyslete výlet s výšlapem na nejbližší kopec.

Od nás to nemají

Všeobecně se ví, že děti se učí napodobováním. Od svých rodičů a následně blízkých okoukají vše potřebné a následně zkouší dělat to samé. Od prvních krůčků až po vztah k pohybu a jídlu. Zaměřme se nejdříve na jídlo. To by mělo sloužit k zasycení a dodání živin našemu tělu. Je to událost, při které často trávíme čas s rodinou a měla by u něj panovat klidná atmosféra. Máte to skutečně tak? Nebo hltáte fast food za běhu s telefonem v ruce a smutek nebo zklamání zajídáte sladkosti? Dáváte dítěti bonbónek jaké „bolestné“ či odměnu za „snězení obědu“? I tyto zdánlivé drobnosti dokáží výrazně ovlivnit vztah dítěte k jídlu a pokud v útlém věku dostane sladkost jako lék na bolest, později se z toho může stát závislost, která bude mít za důsledek obezitu.

Je třeba mít na mysli, že nadváha a následná obezita není jen estetickou záležitostí. Dítě je díky své tělnatosti více neobratné a tím se může stát i terčem posměchu v kolektivu, což může mít za následek psychické problémy. Dále je otylost spojena se vznikem dalších závažných nemocí, jakými jsou cukrovka, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění či poškození pohybového aparátu. Pokud se tyto problémy nezačnou řešit včas, přenese si je až do dospělosti. Není třeba strašit děti dietami, v mnohých z nich by toto slovo mohlo vyvolat opačný efekt. Začněte jen postupně upravovat svůj životní styl a pokud si sami nevíte rady, obraťte se na odborníka.

ilustrační fotografie pixabay.com

Podobné články

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. V opačném případě přejděte v prohlížeči do anonymního režimu. OK Více informací

Cookie